Nejprve stařík šel pěšky k hlavní silnici, která vedla do města. Museli jste chytit auto nebo počkat na autobus. Měl štěstí – brzy se objevil pravidelný mikrobus, který se pohyboval správným směrem.

Dědeček zaplatil lístek a posadil se k oknu, aby obdivoval přírodu. Venku bylo léto a teď vše kvetlo tak, že se duše zaradovala.
Brzy se Pavel Anatoljevič dostal na stanici. Zde se začal ptát kolemjdoucích, jak se dostat na adresu, kde bydlela jeho dcera. Ale většina se prostě odvrátila, spěchala za svou záležitostí a nehodlala ztrácet čas se starým mužem.

Nakonec zastavil kolemjdoucí a navrhl, že potřebuje autobus číslo 51. Na něm se mohl dostat do požadovaného bodu. Děda poděkoval a šel na zastávku čekat na autobus.

A tak se přiblížil k Marině domu a snil jen o tom, že ji najde doma. A že radostně potkala vlastního otce. Brzy vešel do vchodu a začal klepat na dveře bytu se správným číslem.

Nikdo mu ale neotevřel. Pavel Anatoljevič usoudil, že všichni jsou v práci, ale večer měli pro jistotu přijít domů. Rozhodl se počkat venku, zvláště když bylo příznivé počasí.

Sluníčko krásně svítilo, na hřišti si hrály děti a poblíž si povídaly maminky. Stařec se usadil na lavičce kousek od vchodu a díval se na dveře. Ale pár hodin jsem neviděl nikoho, koho bych znal.

Čas plynul a on už začal pochybovat, že se jeho dcera objeví. Vzpomněl si, že mu Marina před rokem a půl nechala adresu. Pak s ní zůstali v kontaktu. A brzy se dcera přestala ozývat.

Děda přemýšlel, co dělat. Trochu jsem se prošel po dvoře a rozhodl se, že se projdu po okolí. Najednou se prostě zastavili. A uměl se dát do pořádku a nebylo zbytečné kupovat dárky pro svá vnoučata.

Rychle našel holičství – v okolí jich bylo docela dost. Když na něj přišla řada, vešel dovnitř a posadil se do křesla. Když pán přišel, požádal ji, aby to co nejlépe ořízla. Žena ale okamžitě začala krčit nos a říkat, že páchne.

Pavel Anatoljevič byl naštvaný. Opravdu byl na cestě dlouho a dokonce i ve vedru, ale reakce mistra ho překvapila. Žena řekla, že se k tomu mizernému muži nepřiblíží, dokud se neuklidí. Najednou začala hlasitě mluvit, aby odešel.

Její hlas byl zřejmě slyšet ve vedlejší místnosti, protože odtud vyšel muž. Snažil se zjistit, proč kadeřník tak hlasitě křičel. Nezůstala zticha. Znovu začala vinit svého dědečka za to, že špatně páchne.

Muž se snažil běsnící ženu uklidnit. Řekl, že je volná a on se o všechno postará. A přistoupil ke starci a omluvil se mu. Pak vysvětlil, že pro mistra je nepohodlné stříhat neumytou hlavu, a nabídl, že si umyje vlasy.

Jmenoval se Albert a vlastnil holičství. Aby nedocházelo k novým konfliktním situacím, rozhodl se muž sám svého dědečka ostříhat. Nejprve si umyl vlasy a pak se pustil do práce.
Zatímco byl řezán, Pavel Anatoljevič o sobě všechno řekl. O tom, jak žije na vesnici a děti ho nenavštěvují. O tom, že přišel k dceři, ale doma mu nikdo neotevřel. Když se starý muž otevřel, přiznal, že pochybuje, že najde své děti.

Nakonec byl účes hotový a dědeček vyšel na ulici. A Albert s ním. Pozorně naslouchal svému příběhu a teď chtěl pomoci. Nabídl jsem mu k pronájmu, i když levný, ale pohodlný pokoj v místním hotelu. Mezitím se chystal najít svou dceru.

Pavel Anatoljevič mu řekl své křestní jméno, příjmení, rok narození a řekl mu vše, na co si vzpomněl. Albert brzy odešel, když viděl starého muže do hotelu. Ale za pár hodin se objevil na prahu místnosti.

Děda nevěřil svým očím. Ve dveřích stál nejen Albert, ale i Marina a její děti. Dcera se překvapeně zeptala, jak ho napadlo hledat je přes jejího vlastního manžela.

Albert se jen tiše zasmál. Řekl, že když se dozvěděl jméno a příjmení své dcery, nejprve váhal. Taková náhoda se zdála příliš zvláštní. Manželka ale potvrdila – tohle je opravdu její otec.

Poté se Pavel Anatoljevič přestěhoval do jejich domu. Marina litovala, že se otci dlouho neozvala. Myslel jsem, že se mu v rodné vesnici daří dobře. A nechápala, proč ji nenašel dřív, když je to s domem tak špatné.

Jen občas se stařec vracel do své vesnice. Chyběl mu jeho věrný pes, který nyní bydlel u sousedky, a snažil se ji navštěvovat častěji.

Zdroj:yandex