Když jste máma, je velmi snadné uvíznout v každodenních frustracích. Čištění vloček z palubní desky, stírání mastných šmouh od pastelek ze stěn, drhnutí inkoustových skvrn z koberce a dodělání těstovin a sýra s kostkou LEGO, do které jste právě vstoupili (pro dvojnásobnou zábavu), to vše může vést k velké frustraci.
Poslední věc, kterou bychom tedy čekali, je, že nesmyvatelná, do modra zbarvená skvrna na koberci vyvolá slzy radosti, ale 14 let po smrti syna Heather Duckworth-Jacob se přesně to stalo.
V příspěvku od Heather na Facebooku s názvem „Modrá skvrna“ nás Heather všechny instruuje, abychom vyjádřili vděčnost za věci v životě, na kterých skutečně záleží, a abychom viděli věci, na kterých nezáleží. Přečtěte si tuto zprávu níže a při čtení se ujistěte, že máte vedle sebe krabici kapesníčků.
Modrá skvrna
Včera večer jsem drhnul nějaký hlen, který si dcera odněkud přinesla. Občas máme doma problém se slizem, protože zanechává lepkavý nepořádek. Většinu vyčistila dcera a já část, která byla pevně přilepená a pomalu mě ten nepořádek začínal štvát. Vypadalo to, že všude je sliz. A v tu chvíli jsem si vzpomněl na další situaci, kdy jsem také uklízel velký nepořádek. Stalo se to před mnoha lety a vzpomínky se začaly zaplavovat…
před 14 lety…
Blížil se čas spánku. Byli jsme tak blízko. Byla jsem vyčerpaná, špinavá a rozpálená. Díky trojčatům a jejich 4letému bratrovi bylo u nás vždy hektické a rušno. Měl jsem velmi málo času pro sebe a pravděpodobně to byly čtyři dny, co jsem se naposledy sprchoval. Každou chvíli svého života jsem se staral o jejich potřeby a přestože jsem byl úplně vyčerpaný, nechtěl bych to jinak. Měl jsem plné ruce, ale také srdce.
Právě jsme dokončili náš noční rituál večeře a koupele. Shromáždil jsem své chlapce v herně, aby si před spaním na pár minut hráli. V rádiu zněly nějaké písničky, všichni tančili, zpívali a hráli si se svými hračkami. Rychle jsem odložila hračky, protože jsem chtěla, aby moji kluci šli spát co nejdříve, abych se mohla rychle osprchovat. Pak jsem v jednu chvíli slyšel jednoho z kluků říkat „ach ne“.
Otočil jsem se právě včas, abych viděl, jak pero explodovalo v ruce jednoho z mých chlapců a modrý inkoust se rozprostřel po celém koberci. Když viděl inkoust rozstřikující se na jeho čistém pyžamu, šťastně zvolal. Byl jsem šokován, když jsem viděl modré skvrny, které obarvily náš nový koberec. Rychle jsem zavolala manželovi, který zrovna myl nádobí, aby mi přišel pomoci. Ve vteřině jsem se naštvala, vzala jsem syna a odnesla ho do koupelny, abych ho umyl, zatímco manžel začal drhnout modré skvrny z koberce.
Pokračování na další straně