Victor a jeho žena byli nerozluční. Ještě před 5 lety mu smrt vzala jeho milovanou Lyudochku. Tato léta pro něj ubíhala jako mlha – ponurá, monotónní, bez radosti a paprsku světla. Muž žil se synem Olegem, ale zajímal ho jen alkohol a otce jen těžko snášel.
Syn Victor a jeho žena se snažili vychovat dobrého muže. Ale povahově nebyl jako žádný z nich. Oleg miloval alkohol, nesnažil se najít si práci a ve svých 40 letech trávil všechen čas se svými přáteli, kterým také nevadilo pořádně si pobrukovat.
Muž se snažil domluvit se svým synem. Řekl, že je čas, aby si zařídil život a dopřál mu klidné stáří. V reakci na to byl Oleg jen hrubý a nařídil jít do obchodu pro nákupy, jejichž seznam již sestavil. Otec odpověděl, že nikam nepůjde, čímž se dostal do nového proudu urážek a ponižování.
Victor vždy snil o tom, že se Oleg stane ekonomem nebo právníkem. V mládí se však dopustil trestného činu, za který si odseděl dva roky vězení. Když byl propuštěn, už nechtěl jít na vysokou školu. Muž vydal daču pro svého syna, ale vůbec nečekal, že pozemek hned prodá a on prostě a rychle všechny peníze propije. Často toho litoval, ale nedalo se nic napravit.
Blížil se Nový rok a Victor ho neměl s kým trávit. Přemýšlel o tom a málem se rozplakal. Život se v posledních letech stal skutečným peklem. Oleg jen pil a ponižoval svého otce.
Ten večer měli opět přijet synovi přátelé, a tak se muž rozhodl odejít z domova na procházku na čerstvý vzduch. Nechtěl nikoho vidět. Venku sněžilo, padaly měkké vločky a lidé byli zaneprázdněni svými záležitostmi a dokončovali poslední přípravy. Victor se na ně podíval a vzpomněl si, jak se on a Lyuda sami připravovali na dovolenou.
Ani si nevšiml, jak se dostal na nádraží. Tady jsem si koupil lístek do vesnice, kde bývala jejich dača, aniž bych si to uvědomil. V tom domě strávila ona a Lyuda mnoho šťastných let. Nechtěl se vrátit k Olegovi a jeho opilým přátelům, a tak jel vlakem.
Pokračování na další straně