Sonya vyrostla jako velké dítě. V dětství to nebylo nijak zvlášť nápadné, protože baculaté děti jsou považovány za roztomilé. Ale čím byla dívka starší, tím výraznější byla její plnost. A dětské kouzlo už nezdobilo pozadí štíhlých vrstevnic.
A přesto byla Sonya veselá a veselá. Zdálo se, že ji nic nemůže vyvést z míry. A proto ve společnosti nikdo nevěnoval pozornost nadměrné hmotnosti – všichni milovali dívku pro její vynikající charakter.
Byli tam opravdoví přátelé, ale byli tam i závistivci. A za zády jedovatě diskutovali, proč tuhle tlustou holku všichni tak milují. Naštěstí neslyšela špatné řeči a sotva by jim věnovala pozornost.
Čas plynul, Sonya vyrostla. Ve vyšší třídě byla blázen do Artema, do kterého byly zamilované téměř všechny dívky ze školy. Ale snažila se to skrýt. Samozřejmě, že dívka vtipkovala s chlapem, dělala na něj oči, ale všichni ostatní se chovali stejně. Nikdy by se mu otevřeně neodvážila říct o svých pocitech.
O jarních prázdninách měla 17. narozeniny. Rodiče uspořádali dovolenou pro svou milovanou dceru. Navíc se blížily závěrečné zkoušky a všichni středoškoláci byli vyčerpaní. Všichni si chtěli odpočinout.
Sonya nikdy netrpěla komplexy. Před dovolenou jsem si proto dlouho vybírala krásné šaty. V důsledku toho se usadila na krátkém červeném oblečení – chtěl jsem potěšit Artyoma. A on si jí opravdu všiml. Přišel sám chlap a vyzval ji, aby si s ním zatancovala.
Všechny dny do konce prázdnin trávili spolu. Často chodili a drželi se za ruce a dívka se rozhodla, že by mohla získat srdce svého milovaného. Ale prázdniny skončily a ve škole se všechno změnilo.
Ve škole se jen zdravili a po večerech se neviděli. Subjekt neustále odkládal schůzky s tím, že je zaneprázdněn. Jen si dopisovali. Dívka se tomu snažila nevěnovat pozornost a věřila mu. Navíc ona sama měla málo času, protože se blížily zkoušky.
Pokračování na další straně