– Promiň, ale to si snad děláš srandu! – ona řekla. „Když vyjdu nahý, všichni se na mě budou dívat a smát se mi!“
Moudrý muž najednou vstal, otevřel dveře a položil zrcadlo na stůl.
– Stydíš se chodit nahý, ale z nějakého důvodu se nebojíš chodit s nahou duší! Vaše duše je otevřená jako tyto dveře. Nechali jste se přihlásit úplně všem! Duše je však zrcadlem, a proto se můžeme vidět v duších druhých lidí. Ne každý má odvahu přiznat, že je někdo lepší než on.
– Co pak mohu dělat? Jak to mohu změnit, když na mně nic nezávisí?
– Pojď se mnou. Chci vám něco ukázat… Tohle je moje zahrada. Tyhle květiny v něm kvetou už léta a já se o ně starám. Nikdy by ale nevykvetly někomu, kdo se o ně nijak nestará.
– Učíte se od přírody. Podívejte se na tyto nádherné květiny a mějte je rádi – otevřete svou duši pouze dobrým lidem. Vyhněte se těm, kteří sbírají okvětní lístky a chraňte je před sluncem. Tyto plevele rostou lépe než květiny a nedá se s tím nic dělat.
– Na světě je spousta špíny a zla. Ale kdo chce, zůstává čistý… Buď upřímný k sobě i k ostatním. Ale pamatujte: neházejte perlu před prasata. Nepomůže to jim ani tobě.“
Zdroj:esoteric