Vesnice, kde žila s matkou před svatbou, byla asi dvacet minut rychlým tempem. Cesta vedla přes březový háj a venkovský hřbitov.

Na zem padal soumrak. Nina zrychlila krok. Najednou za sebou uslyšela kroky a brzy ji dohonil shrbený stařík. Vřele ji pozdravil a šel vedle ní. Starý muž si všiml, že dívčiny oči jsou vlhké slzami, a zeptal se, jaké potíže se jí přihodily. Jeho hlas byl klidný a soucitný.

A Nina nečekaně řekla neznámému o svém sporu s tchyní. Stařec nesouhlasně zavrtěl hlavou a řekl dívce, aby svou tchyni tvrdě neposuzovala. Její život s největší pravděpodobností nebyl sladký. To ovlivnilo její charakter. Pokud k ní ale přistoupíte s láskou, vše pochopí a přestane nadávat.

Přestože byl starý muž laskavý a přátelský, Nina byla z jeho nehybného chladného pohledu nějak nesvá. A spěchala domů. Ale starý muž, než se s ní rozloučil, se na ni obrátil s prosbou, aby odnesla dopis jeho vnukovi Fjodorovi. Sám to prý nezvládne, protože potřebuje běžet ke svým přátelům pro peníze, které jsou nutné na provoz jeho syna Fedora. Potřebuje velké peníze, a tak je vybírá od lidí, kteří jsou připraveni jim pomoci. Když dívka uslyšela štěkot psa, rozhlédla se, a když se otočila, stařec byl pryč. Nina měla v rukou jen jeho obálku.

Dívka po příjezdu do vesnice i přes pozdní hodinu zjistila od kolemjdoucí, kterou potkala, kde se nachází ulice, na které bydlel starcův vnuk. Naštěstí to nebylo daleko. Na uvedené adrese Ninu potkala žena s uslzeným obličejem. Dívka jí okamžitě podala obálku. Žena byla velmi překvapená, a když zjistila, že dívka cestou do vesnice potkala dědečka Fedora, doslova ji vtáhla na dvůr domu.

Dívka se chtěla vrátit, ale cestu jí zlostně zablokoval obrovský štěkající pes. A Nina musela Fjodorovi a jeho ženě podrobně vyprávět o svém setkání se starým mužem a podrobně popsat jeho vzhled. Manželé nevěřili svým uším, protože dědeček zemřel. Ale před nimi ležel jeho dopis. Chvíli se neodvažovali otevřít. Zvědavost však zvítězila. Obálka se otevřela a vypadla z ní fotografie. Starý muž, který ji potkal na hřbitově, se díval na Ninu, ale na fotografii byl mnohem mladší.

Fjodor se překvapeně podíval na fotku a pak přinesl rodinné fotoalbum. Rychle našel, co hledal. Byla to stejná fotka jako ta v obálce. Fedorova žena se pokřižovala, protože tento obrázek byl podle Fedora v jediné kopii. Dům, kde dědeček bydlel, vyhořel a zbyla po něm jen fotografie.

Pokračování na další straně