Blíženci
Trpí mnohoslovně. Pokud se snad neobezřetně zeptáte „Co se stalo?“, dozvíte se o Blížencových záležitostech naráz asi tak tisíckrát víc, než jste skutečně chtěli vědět. Blíženec začne podzimem roku 1993, kdy byl teplý večer, doslova jako v létě a vesnice neměla ani tušení o tom, že za dveřmi už stojí krutá zima, mává svou ledovou kosou a chechtá se bezstarostnosti zdejší flóry. „A stejně tak já, malý a naivní Blíženec, jsem se před sedmi lety smál vtípkům největší lásky svého života“ … Ne, opravdu se nikdy Blížence neptejte, co se stalo. On vám to stejně řekne, ale máte jistou šanci, že by vyprávění mohlo začít alespoň v tomto tisíciletí.
Rak
Raci trpí vysoce oduševněle. Proč hned klopit alkohol? Naprosto zbytečné! Rak bude vzdychat, oči obrácené k nebi, bude poslouchat krásnou hudbu a číst knihy o sebezdokonalování. Zvláště rozvinutí Raci budou knihy o sebezdokonalování psát. Mladí Raci začnou s psaním veršů. Asi takovýchle: „Krev, smrt a bolest. Noc, stín a mrak. Odešlas, tvé srdce se mnou je i tak. Jen plač.“
Lev
Lev trpí v dobré společnosti. Trpět o samotě Lev pokládá za utrácení času a plýtvání duševními rezervami. Zle se musí cítit všichni! Proto Lev zatáhne do svého utrpení všechny ty nešikovné vazaly, kteří ještě nestihli s kvílením utéct pěšky do Keni. A vazalové, aniž by vůbec pochopili, jak k tomu došlo, už berou ty, kdo Lvu ublížili, jako své vlastní nepřátele. A vyrážejí do boje. No a Lev shovívavě trpí… jo, jo, dej mu, kámo, dobře, že tě mám!
Panna
Trápení Panny je konstruktivní. Vymaluje byt a udělá si druhou vysokou školu. Proto Pannám všichni závidí: Ty jsi tak silná, jak se držíš, to bych nedokázala, ty jsi prostě hrdina! Panna v zásadě neodmítá takové hodnocení věcí, v hloubi duše však je za své utrpení vděčná. Asi jako za právě včas uštědřený kouzelný pohlavek, schopný skutečných zázraků.
Pokračování na další straně