V posledních letech života neděsí člověka nic víc, než samota. Tato žena všem ukázala, že stáří je něco, co lze vidět výlučně zahleděním se dovnitř.
Zařízení pro seniory jsou plné osamělých starých lidí. Omezení věkem, pouze s personálem se ve svém těle cítí špatně. Nikdo není nablízku, ačkoli jsou stále mezi lidmi. Tato starší žena byla jednou z nich. Neustále pod dozorem chův věděla, že zažila už i horší dny. Vedle nich čekala na smrt. Když zemřela, našli po ní dopis. Nemohli uvěřit, co v něm bylo.
„Milé sestřičky, co vidíte, když na mě podíváte?
Zlomyslná stařenka, která není moc chytrá a má divné návyky. Zasněným pohledem hledí do neznáma. Stará žena, která nereaguje když ji prosí aby jídla. Stařenka, která nemá ani tušení, co se kolem ní děje. Stařenka, která vždy ztrácí boty a rukavice. Malá stařenka, která neposlouchá, ale na konci dne se nechá vykoupat a nakrmit.
Dny utíkají a všechno je stejné… No co myslíte, změnilo se něco? To jakou mě vidíte, nejsem skutečná já. Řeknu vám, kým jsem. I když podle toho, co jsem uvedla, budu asi jen tiše sedět.
Jsem 10letá dívka, která má otce, matku i sourozence. Velmi se milujeme a podporujeme se navzájem.
Jsem 16letá puberťačka s křídly, která sní o velké lásce.
Pokračování na další straně