Jede Čech na dovolenou k moři, tam si v klidu rybaří, když tu z ničeho nic najednou chytí zlatou rybku.
Zlatá rybka povídá: „Když mě pustíš, tak ti splním dvě přání, já jsem totiž kouzelná zlatá rybka.“
On je sice překvapen, proč jen dvě, když v každé pořádné pohádce a v každém slušném vtipu se zlatou rybkou se vždycky splňují přání tři. Ale nakonec se dohodnou na dvou přáních, a zlatá rybka povídá: „Tak si přej své první přání.“
Čech se zadívá do zapadajícího slunce nad mořem a říká: „Tak já si teda přeju, aby to moře bylo plný piva.“
„Staniž se,“ řekla zlatá rybka a moře bylo plné piva.
„A tvé druhé přání?“ ptá se zlatá rybka.
Čech se opět zamyslí a říká: „Tak ještě tři lahváče na ráno!“