Dítě zpočátku neustále plakalo a žádalo, aby šlo domů. Brzy si ale zvykla a o rok později si prakticky nevzpomněla na vlastní matku, která ji dala neznámým lidem. Ve své nové rodině se cítila dobře.
V táboře strávila celé své dětství a dospívání. Nikdo jí nepřipomínal její původ. A dívky nevěnovaly pozornost typickému slovanskému vzhledu. Pro všechny byla vlastní, drahá.
Nyní je dívce více než 27 let. Tábor, který jí dal budoucnost a její lásku, stále považuje za svou jedinou rodinu. Tanya ctí cikánské tradice a nikdy je nezradí, jako kdysi její matka
Mary, která ji přivedla do tábora, se dívka nikdy nepokoušela najít. Nemá k ní žádné spřízněné city. Jediné, čeho Tanya lituje, je, že nikdy nenašla své bratry a sestry. Jen ona by se s nimi chtěla znovu setkat.
Zdroj:oglavnom.su