Elena Desserich byla jako každá jiná malá holčička jejího věku. Milovala kreslit (růžová byla její oblíbená barva) a chtěla být učitelkou, až vyroste.

Ale bohužel se všechno najednou změnilo: lékaři jí diagnostikovali rakovinu, která byla nevyléčitelná a dala jí asi tři měsíce. Aby si mohli užít tento malý čas, který mu ještě zbývá, rodiče mu o jeho diagnóze nikdy neřekli.

Krátce nato Elena onemocněla natolik, že měla problémy s polykáním a mluvením. Aby mohl komunikovat se svými rodiči, začal si psát poznámky. Její rodiče ale nevěděli, že Elena některé z těchto poznámek schovala po domě – očividně věděla víc, než si její rodiče mysleli.

Schovala poznámky do hrnců, do zásuvek, do knih … V každé z nich napsal, že miluje svou rodinu. V jedné ze svých poznámek se omluvil svému otci za svou nemoc. Elena zemřela v srpnu 2007. jeho rodiče našli poznámky roztroušené po celém domě po celé měsíce, kdy to ani v nejmenším neočekávali. Každá poznámka, kterou našli, byla pro ně úderem, protože jim připomínala, že jejich dcera byla pryč, ale bylo to také požehnání, protože jim připomínalo, že je jejich dcera na krátkou dobu milovala, když byl na této zemi.

Pokračování na další straně

1
2