Někdy se může v manželství stát, že jeden z partnerů si po čase přestane vážit maličkosti. Věci, za které byl dříve vděčný už po letech bere jako samozřejmost. Dříve děkoval manželce za dobrou večeři, nyní si stěžuje, že je jídlo studené. Dříve děkoval za vyžehlené košile, nyní si stěžuje, že měli být vyžehlené už včera.
Manželství se do takové fáze může dostat velice snadno a nenápadně. Ze vztahu plného lásky se pak stává rutina, která po čase přestává oba z partnerů bavit. Partneři by si měli ve vztahu vzájemné pomáhat. V dnešním článku si ukážeme krátký příběh, který nám ukazuje, jak moc je to důležité.
Minulý víkend nás navštívili naši přátelé, Petr a Monika. Když jsme dojídali oběd, který manželka uvařila, začal jsem sklízet ze stolu a odnášet talíře do kuchyně, kde jsem je začal skládat do myčky. Když jsem se vrátil ke stolu, tak se mě Petr s Monikou zeptaly, jestli pomáhám manželce s nádobím pravidelně. Vysvětlil jsem jim že u nás doma je tohle běžná věc.
Pokračování na další straně