Objednávka dorazila brzy ráno. Andrej byl odveden ze zastávky a odveden k bráně hřbitova. Řidič auta a muž na sedadle spolujezdce byli zasmušilí a mlčenliví. S hrobníkem si neměli o čem povídat. No, Andrey také ve skutečnosti nepožádal o rozhovor. Pochopil, že pohřby nejsou nejlepší čas na upřímné rozhovory. Vysadili ho, ukázali mu, kde má kopat, a rychle odešli.
Muž ještě napůl spal. Připravoval se do práce, otočil se kolem hrobu a prohlížel si ho. Byl to starý hrob. Fotografie vyrytá na mramorovém kameni zobrazuje mladého muže v sovětské vojenské uniformě. Andrei se domníval, že v době jeho smrti mu bylo pouhých 29 let. Je ještě velmi mladý, ještě ani nestihl žít. Byl zde pohřben před 50 lety. Je vidět, že o hrob bylo pečováno, pomník byl aktualizován. Manželka mu podle všeho zůstala věrná i po smrti svého muže, protože zde se vedle něj nachází i její hrob. 50 let manžel na svou ženu čekal a nyní k němu přišla i ona.
Andrey byl nějak nesvůj. Je mi líto této ženy. Zbývá doufat, že její život dopadl dobře, že má děti. Je ale nepravděpodobné, že by se znovu vdala, jinak by byla pohřbena jinde. Andrej vytáhl termosku a nalil si horký čaj. Téměř spálený, kašel. Čaj byl silný, manželka čajovými lístky nešetřila, nějaká neobvyklá pachuť do něj zřejmě opět přidala nějaké bylinky. Věděla, že v tak časnou hodinu bude její manžel ještě ospalý, s největší pravděpodobností přidala něco do čaje pro sílu.
Po pití drinku se Andrey okamžitě rozveselil a aktivně začal svou práci. Země se vydatně poddala, byla suchá, protože dlouho nepršelo. Ale je dobře, že dorazil brzy ráno, i když nebude pracovat ve vedru. Musím to udělat, než začne vedro. Kopalo, kopalo, bez přestávky. Po nějaké době jsem se rozhodl dát si pauzu. Prudce se narovnal a pak mu noha propadla a zasekla se. Pokusil se přitáhnout nohu, ale nic nefungovalo. Musel jsem si trochu pomoci lopatou, abych nohu vytáhl.
Hrobník si uvědomil, že nešťastnou náhodou spadl do staré rakve. Zdá se, že při změně pomníku se trochu přepočítali s místem. Andrey přestal pracovat, protože si musel nějak vytáhnout nohu. Bohužel noha spadla přímo do staré rakve a uvízla ve shnilých, napůl shnilých deskách. Musel jsem si pomoci lopatou. Nemohl se ale postavit na nohy a spadl přímo na rakev a rozbil zbytek prken. Přísahal si a myslel si, že je dobře, že tu nikdo není a nikdo tu hanbu nevidí.
Andrej začal vylézat z rakve. 50 let z těla nezůstalo nic, jen kosti a malá fotografie jako zázrakem přežily. Hrobník mechanicky strčil starou fotografii do kapsy a začal starou rakev zahrabávat. Musel tvrdě pracovat, aby skryl svůj nečekaný nález. Když skončil, Andrei se posadil na lavičku poblíž nedalekého hrobu a znovu vytáhl termosku s čajem. Dejte si pauzu a jděte domů. Napil se čaje a prohlížel si výsledky své práce. A pak jsem si vzpomněl na fotku. Vytáhl ho z kapsy a začal ho zkoumat. Najednou se z překvapení udusil čajem, sotva si odkašlal.
Pokračování na další straně