ilustrace: Tomasz Alen Kopera

Přemýšleli jste někdy o tom, co vlastně telepatie znamená? Zažili jste ji někdy? Přáli jste si ji někdy zažít? Potom vězte, že telepatii se můžete naučit a rozhodně byste to měli zkusit.

Telepatií se běžně rozumí komunikace mezi dvěma mozky bez použití zvuků a jazykových prostředků, jedná se o přenos myšlenek a pocitů. Řada lidí si myslí, že telepatie je komunikace bez použití jazyka, ale to není tak docela pravda, přinejmenším pokud mluvíme o empatické telepatii. Empatická telepatie je jazyk založený na tichém sdílení a je pro nás naprosto přirozená.

Někteří z nás vědí, že myšlenky je možné přenášet ze člověka na člověka, a dokonce byly vynalezeny technologie, které to umožňují. A také existují duchovní bytosti a jedinci, kteří jsou schopni s námi telepaticky komunikovat. Umějí přenášet myšlenky, pocity nebo obojí. Přenášené vjemy tedy mohou být různé.

Zde však hovoříme o empatické telepatii, která je pro živé bytosti zcela přirozená, je naplňujícím způsobem bytí a jejím prostřednictvím jsme schopni být se všemi lidskými bytostmi.

Příroda komunikuje prostřednictvím jazyka zvuků, vůní, barev, textur a dalších prvků. Má vlastní historii a komplexní systém umožňující subjektivní vnímání, jehož složky nejsme schopni identifikovat ani popsat, avšak jako celek k nám promlouvá velmi hluboce a krásně. V průběhu historie vznikl nespočet básní, které se snaží slovy vyjádřit vše, čím k nám příroda promlouvá.

Čtenáři těchto básní vnímají jejich krásu, ačkoli ve skutečnost zachycují pouze básníkovu reakci na souznění s přírodou, která je často apologetická vzhledem k básníkově zjevné neschopnosti zachytit slovy vše, co vnímá. Čtenář tedy nemůže zažít vše, co bylo telepaticky předáno básníkovi, a vnímá pouze to, co se básník na základě svého prožitku snaží dále sdělit svým čtenářům. Jedná se tedy o zprostředkovaný zážitek, který je ale přesto velmi bohatý.

Empatická telepatie není jen pouhý přenos myšlenek – tak ji vysvětluje jen levá mozková hemisféra, která nezohledňuje subjektivní vnímání. Jedná se o sdílení, sdílení nejvyššího řádu, o „jazyk“ založený na složité souhře pocitů, které komunikující subjekt prožívá a které ho obklopují. Bytosti nacházející se vyšších stádiích vědomí a zejména zástupci přírodní říše zažívají množství smyslových vjemů a velkou část z nich je možné vyjádřit. Příjemce poté vnímá nejen myšlenky vzniklé v okamžiku komunikace ale veškeré subjektivní vnímání, které proběhlo při prožívání sdělovaného prožitku, a zároveň pocity prožívané při komunikaci. Předávaný obsah často obsahuje prvky z historie. Jedná se o sdílení bohaté na subjektivní vjemy zúčastněných subjektů, souběžné sdílení pocitů, myšlenek, idejí, vůní a zvuků souznějících s jedinečnými pocity komunikujícího subjektu, napříč prostorem a časem, v jednom jediném okamžiku.

Možná jste si všimli, že používám pojem „komunikující subjekt“ namísto „člověk“, protože schopnost telepatie rozhodně nemají jen lidé. Telepatii lze úspěšně navázat nejen s lidmi, ale i se zvířaty, rostlinami, minerály a plynnými substancemi.

Telepatie vyžaduje, abychom nejen slyšeli, ale také poslouchali.

Poslouchat a slyšet jsou dvě různé věci. Slyšení je rozpoznání slyšitelných mluvených slov, která lze interpretovat nekonečně mnoha způsoby. Pokud takovou komunikaci vnímá rozrušená mysl, jedná se o pouhé slyšení. Asi jste často slyšeli někoho říkat „já tě slyším“ a přitom jste měli pocit, že mluvíte do prázdna a marně čekáte na odpovídající reakci.

Poslouchání je přijímání informací se zapojením subjektivního vnímání a je velmi složitým a přitom delikátním a naplňujícím procesem.

Empatická telepatie není jen komunikace „mezi dvěma myslemi“, jedná se především o komunikaci mezi dvěma vědomími. To znamená, že mozek je využíván ve větší míře, se zapojením složité schopnost vnímání na různých úrovních, kterou jsme od přírody obdařeni.

článek pokračuje na další stránce….