– Protože já jsem ze Spolku na ochranu zvířat!
Sedlák tedy zaplatí. O pár dní se na statku objeví další neznámý host:
– Chováte tu prasata?
– Ano chováme.
– A čím je krmíte?
– Čím? – zamyslí se poučen sedlák – No žena jim vaří vynikající plněné masové přílohy, peče tvarohový závin, děti jim dávají čokoládu. U nás nejdříve jedí prasátka a my až po nich.
– Že se nestydíte! To bude pokuta 2000 eur!
– A proč?
– Protože já jsem z UNICEF. Nemůžeme se dívat na to, jak někdo takto může plýtvat jídlem, zatímco ve světě umírají tisíce dětí hlady.
Sedlák opět zaplatí. Za pár dní přijde další návštěva.
– Dobrý den! Chováte zde prasata?
– Chováme! – odsekne vytočený sedlák
– A čím je krmíte?
– nekrmíme je! Každé ráno jim dám po dvacce, ať si koupí, co chtějí