Sestry se vrátily domů, protože Kohl se po hlasitém křiku na stromy otočil k zastávce. Přišel domů s květinami, objal ji, políbil a odešel do kuchyně vařit. Nezlobil se ani za to, že mu manželka nic nepřichystala.
Uplynul týden a Larissa si celou tu dobu udržovala všechny své otázky a pochybnosti. A když zase přišla neděle a muž řekl, že musí jít za obchodem, řekla:
-Vím moc dobře, kam jdeš! Nelži mi! Jen nechápu, proč jdeš do lesa, stojíš uprostřed stromů a křičíš.
„Ach, sledoval jsi mě?“
– Ano, odpovězte na mé otázky!
– Vidíš, ty na mě křičíš a já ne. Proto každou neděli vylévám všechnu negativitu v lese, abych na tebe nespadl po tvých neustálých rozmarech, drahá! A teď pojďme společně křičet a pomůže vám to…
Zdroj.mandarynka.com