Grigorij si sbalil věci a odjel, prakticky utekl, časně ráno prvním autobusem, kterým spěchal na nádraží. Bál se, že když se začnou loučit, něco vysvětlovat a slibovat, nebude moci odejít. Takže všechno, o co tak dlouho usiloval, bylo marné. Grigory miloval Allu, litoval svou matku, ale také miloval sám sebe. Ještě ve škole si přísahal, že odsud uteče, a teď svůj sen nemůže zradit. Alla bude plakat a bude se vdávat. Matka odpustí, ale on se jednou vyrovná sám se sebou. Nevěsta Victoria na tom není tak špatně, vydrží a zamiluje se. 

Ještě na cestě zavolal Victorii a požádal o schůzku. Když vyšel z auta, přehraboval se po nástupišti a uvědomil si, že si nepamatuje, jak Vika vypadala. Před mýma očima byl obraz Ally – ohnivě zrzavé vlasy, zelené oči. Grisha si vyčítal, že odešel do své vesnice, protože jak teď přikázat svému srdci, aby zapomnělo na svou milovanou? Bylo potřeba sedět v hlavním městě a nikam nejezdit. Slyšel někoho volat jeho jméno. Grigory se otočil a uviděl nějakou dívku, která spěchala pověsit se mu na krk. Usmál se na dívku a pomyslel si, jak je ošklivá. 

Svatba se hrála v předvečer Nového roku. Grigorij matku ani nepozval, prostě jí poslal telegram, že se žení. Ano, moje matka by neodešla. Všemu rozuměla a do svého syna nehodlala zasahovat. Po svatbě se Gregory přestěhoval do třípokojového bytu své manželky. A začal rutinní rodinný život. Celodenní práce a práce. Muž si nevšiml, jak 10 let uteklo. S Victorií děti neměl a nezajímalo ho proč. Manželé si už dlouhou dobu žijí vlastním životem. V řadě firemních večírků, svátků a vyjednávání Grigorij měnil své milenky jako rukavice. Pokaždé jsem mezi nimi hledal obrázek Ally.

Ale všechno to byl jen přechodný výstřelek. V takovém šílenství uběhlo dalších 10 let života. Jednoho večera Victoria řekla svému manželovi, že žádá o rozvod. Muž se na ni zmateně podíval a dokonce se jí znovu zeptal. Někdy ani neslyšel, co jeho žena říkala, nevnímal její přítomnost. A teď Vika zopakovala, že podává žádost o rozvod. Pak se zeptala, jestli to Grisha opravdu zajímá? Muž klidně odpověděl, že je mu to jedno. Manželka se sarkasticky zeptala, proč se ani nepokusil zjistit důvod jejího činu. Grisha se stejným sžíravým tónem zeptal proč?

Victoria odpověděla, že si vezme někoho jiného. Zeptala se, jestli si toho její manžel opravdu nevšiml? Gregory řekl, že si toho nevšiml. A pak dodal, že manželce blahopřál. Victoria se zeptala svého manžela, všímá si vůbec něčeho? Všimli jste si, že její rodiče zemřeli před pěti lety? Všiml si, že nemají děti? Manželka to nevydržela a dala se do křiku. Gregory si klidně vzal klíče od auta a odešel z bytu. Myslel si, že si všímá všeho. A život nějak letěl jako zlý sen.

Už dávno si pro sebe koupil byt, ve kterém se scházel s četnými milenkami. Přemýšlel, proč se s Victorií nerozvedl dříve, protože ji nikdy nebral vážně, byla jen prostředkem k dosažení cíle. Grigorij jel po dálnici svým autem. Lil déšť. Mnoho řidičů parkovalo na kraji silnice, aby přečkalo špatné počasí. Grisha vší silou sešlápl plynový pedál a vůbec nesledoval cestu. A celý život se mu promítal před očima, jakoby ve zpomaleném záběru. Prázdné, bezcenné a zbytečné. Dokonce i sám sobě. 

Auto dostalo smyk, několikrát se otočilo a odhodilo ho na kraj vozovky. Muž se zastavil a tiše pronesl jediné slovo – matka. Díky bohu, že na trati nikdo nebyl a on neskončil v příkopu. Jinak bych se rozloučil se životem. Poprvé po 20 letech si vzpomněl na svou matku. Ale ve skutečnosti se nikdy ani nezeptal, jak tam je, jak žije. A pak se mu v hlavě posledních let zrodila jediná rozumná myšlenka – proč nejít domů na vesnici? Doklady a kreditní karty s sebou, obchod lze vyřídit po telefonu. Celkově vzato si zasloužil trochu odpočinku.

Grigorij počkal, až přestane pršet, pak otočil auto a jel do vesnice. Nebyl tu dlouhých 20 let. Od chvíle, kdy strávil to bláznivé léto s Allou, uplynulo 20 let. Léto, které mu obrátilo celý život naruby a navždy změnilo jeho smysl. Gregory zastavil auto poblíž jeho domova. Okna zabedněná, dveře zamčené, jako by tu už dlouho nikdo nebydlel. V obci se mnoho domů stalo nebytových. Stromy vyrostly a nyní se tyčily nad domy. Gregory si pomyslel, jak rychle čas uběhl. Matka musela zemřít už dávno. Zvláštní, nikdo mu to ani neřekl.

Muž se rozhodl jít na hřbitov, který byl za kostelem. Nebylo tam tolik hrobů, aby se nenašla ta správná jmenovka. Gregory vstoupil do železné brány hřbitova. V blízkosti kostela byly velmi staré hroby. A nové bylo třeba hledat o něco dále. Šel uličkou a díval se na nápisy.

Najednou Grigorij zaslechl dětský pláč. Ze zvědavosti přešel k hlasu. Z toho děsivého pohledu mu běhal mráz po zádech. Viděl otevřený hrob, nejen vykopaný, ale vykopaný. V hrobě byla rakev a…malá asi 6letá holčička, která plakala a snažila se rakev otevřít rukama. Určitě se jí to nepovedlo, pomáhala si i zuby, snažila se prásknout prkna. Kousla a řekla – babi, vypadni! 

Z hrůzy, kterou viděl, Gregorymu vstávaly vlasy na hlavě. Když na dívku zavolal, vrhla na něj polekaný pohled. Vyskočila a běžela do lesa, který byl vedle hřbitova. Na kříži u hlavy zničeného hrobu Gregory přečetl jméno a příjmení. Tady odpočívala jeho matka. Nejmarkantnější bylo datum úmrtí – před necelým měsícem. Ale proč to nikdo neřekl? Vždyť jeho kontakty byly v zastupitelstvu obce! Pro upřesnění tam muž šel. Starý předseda, kterého si Grigorij pamatoval z dětství, ho poznal. 

Grisha se zeptal, proč nebyl informován o smrti své matky? Předseda odpověděl, že všechny kontakty zůstaly v domě. Pak se muž zeptal, proč byl dům jeho matky zabedněný, nebydlela doma? Předseda mu vyčítal, že se v obci tak dlouho neukázal, jinak by o všem věděl …

Po jeho letu Alla zjistila, že je těhotná. Celá vesnice se postavila proti dívce, která přinesla dítě bez manžela. Jen Gregoryho matka ji podporovala, protože věděla, že je to dítě jejího syna. Poté, co Alla porodila dívku, nevydržela útoky svých spoluobčanů a spáchala sebevraždu. S největší pravděpodobností ani ne proto, ale proto, že čekala na Gregoryho, čekala, až přijde. A když si uvědomila, že se nevrátí, byla úplně smutná. Když dívka osiřela, matka Grisha ji vzala k sobě. Muž se chytil za hlavu a myslel si, jaký je to blázen. Ostatně, kdyby tehdy přijel, bylo by všechno jinak. 

Předsedy se zeptal, proč matka nebydlí doma. Pokračoval v příběhu – Allino dítě ve vesnici nikdo nepřijal. Když dívka začala dospívat, všichni ji začali dráždit bez otce, pracovali. Tehdy si Grisha matka vzala dívku a odešla bydlet do lesa, do chaty, kde žila čarodějnice. Stařenka už dávno zemřela, vrátnice byla prázdná. Jak tam žili, není známo, ale nějak si poradili. Grishaina matka pojmenovala dívku Alla. Přicházeli do vesnice pro potraviny, na poštu pro důchody. Dům byl zabedněn a chtěl být prodán. Ale kdo to koupí? 

A pak holčička zmizela. Jeho matka přicházela do vesnice dlouho sama. Jen se jí nikdo neodvážil zeptat, kam se dívka poděla. Lidé si mysleli, že dívka utekla s někým od stařeny. A pak před měsícem sama žena přestala do vesnice chodit. Muži se vydali do lesa, aby ji hledali. A nalezen mrtvý. Ale ne jeden. Nedaleko vrátnice byl hrob a podomácku vyrobený kříž. Nápis na desce je Alláh. Soudě podle data, Gregoryho dcera zemřela asi před sedmi lety. S největší pravděpodobností zemřela při porodu. 

Zatímco se tělo matky připravovalo na pohřeb, rusovlasá dívka se točila kolem. Nebylo to dáno nikomu. Navenek byla velmi podobná Alle, kterou vychovávala její matka. A ještě víc jako ta, která na sebe ze smutku položila ruce. Gregorymu se točila hlava. Proto ta dívka na hřbitově zavolala jeho matce babičko. Gregory se tedy přes noc stal otcem, vdovcem, sirotkem a dědečkem. Alla se sice nestala jeho manželkou, ale celý život ji miloval. A dívka, kterou jsem našel v lese, se také jmenovala Alla!

Zdroj:yandex