Na dlouhých 12 let byl Martin Pistorius uvězněn ve svém vlastním těle. Všichni kolem si mysleli, že je v bezvědomí, absolutně nic neviděl ani neslyšel. Martin však byl konečně schopen říci, co se skutečně stalo. Když se pokusíte představit sebe na jeho místě, začne to být nepříjemné
Martin všechno viděl, slyšel a rozuměl, ale nemohl o tom dát jediný signál. Nemohl mluvit ani se hýbat. Nyní je při pohledu na Martina těžké si vůbec představit, čím vším si musel projít.
Bylo mu 12 let a byl naprosto zdravý. Martin vyrostl v Jižní Africe. Jednoho dne přišel ze školy a stěžoval si na nemoc. Chlapec byl čím dál horší: ztratil schopnost mluvit, jeho svaly ochably a nemohl se hýbat.
Lékaři usoudili, že se jedná o nové degenerativní onemocnění. Řekli rodičům, že Martin úplně ztratil kontakt s vnějším světem a nechápali, co se kolem něj děje. Ale mýlili se! Martin říká, že byl při vědomí 12 let, ale nikdo to nevěděl.
Tak dnes vypadá Martin. Může mluvit pomocí počítače, který mluví, co píše. Říká, že viděl a slyšel mnoho věcí, ale nikdo si ho nevšiml, jako by byl duch. Jednoho dne slyšel, jak jeho matka v záchvatu zoufalství říká, že by bylo lepší, kdyby zemřel.
Martin říká, že ho to bolí slyšet, ale chápal, proč to jeho matka řekla. Věděl, že se považuje za špatnou matku, že to nezvládá. Bylo to pro něj velmi těžké, protože nemohl říct, že je dobrá matka a dělala všechno správně.
Ten chlap žil doma s rodiči, ale čas od času ho převezli do léčeben, kde ho někdy dokonce šikanovali. Podle Martina ale bylo více dobrých lékařů než těch špatných. Jako ten, kdo v jeho očích viděl jiskru života. Uvědomil jsem si, že tu byl a všemu rozuměl.
Pokračování na další straně