Na Zemi pronikne v brzké době mnohem méně teplých slunečních paprsků, než za posledních dvě stě let. Tento fenomén se nazývá velké solární minimum, ke kterému dochází pouze jednou za čtyři sta let. Většinou to nijak neohrožuje chod planety. Podle Zharkova ale letošní solární minimum může způsobit velké škody. Obává se, že ledové zimy a vlhké léta potrvají až do roku 2053, kdy se obnoví sluneční aktivita. “Snížení teploty bude mít za následek špatné počasí, vlhké a studené léta a chladné a mokré zimy,” domnívá se profesorka kinetiky a dynamiky v atmosféře. “Je to jen začátek, v příštích 33 letech toho přijde víc.”
Poslední solární minimum, takzvané Maunderovo minimum, zasáhlo Zemi mezi lety 1645 až 1715. Lidstvo může jen doufat, že tato doba ledová nebude podobná té předešlé. Dramaticky by to totiž ovlivnilo úrodu potravin ve středních zeměpisných šířkách, lidé nebudou mít dostatek času na sběr ovoce a zeleniny. Meteorolog a profesor vesmírné fyziky na Univerzitě v Readingu Mathew Owens však tvrdí, že solární minimum nezpůsobí fatální následky. “Malé snížení sluneční energie spojené se solárním minimem je výrazně kompenzovány účinky, které způsobuje lidská činnost, jako například vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry,” prozradil.
Zdroj:topky.sk