Jaderná katastrofa na letecké základně Fairfiled Suisun

V roce 1950 také došlo ke katastrofě, o které se dlouho nedalo mluvit a celá věc byla umlčena. 10 bombardérů B-29 odstartovalo z letecké základny Fairfield-Suisun v Kalifornii, když se stala nečekaná věc. U jednoho z těchto bombardérů, který nesl jadernou nálož, selhal motor.

V důsledku toho se zřítil zpět na základnu, poté začal hořet a ve vraku se také ozvaly exploze.

Podle oficiální zprávy bomba nesená na palubě nebyla ozbrojená a nebyla při nehodě poškozena, zamlčená fakta ale říkají něco úplně jiného.

Ten den zemřelo 19 lidí a nejméně dvě stovky byly zraněny. Nehoda byla klasifikována jako nejaderná havárie. Ve skutečnosti se však podle pozdějších zpráv několika tehdejších pilotů stala úplně jiná věc.

V letadle byl skutečně atomový náboj a explodovalo a oblast byla časem uzavřena, aby bylo možné posoudit poškození a jadernou radiaci.

Na následky radioaktivity způsobené havárií prý zemřelo mnoho lidí, všechny však vláda a armáda zakryly.

Smrtelný požár ve Windscale

Cílem závodu Windscale bylo umožnit Angličanům co nejdříve vyrobit vlastní atomové bomby. Grafitové moderátorové reaktory však mají jednu vlastnost, a to, že rychlé neutrony vznikající při jaderném štěpení někdy vytlačují atomy z grafitové mřížky, které se mohou odrazit zpět do své mřížky až při vyšších teplotách, přičemž uvolňují svou přebytečnou energii ve formě tepla.

To spustí řetězovou reakci, která může způsobit nebezpečné zvýšení teploty, pokud k ní dojde za nekontrolovaných podmínek.

Reaktoroví inženýři proto občas jemně zahřívali grafitové jádro reaktoru, aby vrátili atomy na původní místo.

Při takové operaci se jim kontrola vymkla z rukou, což nakonec vedlo ke katastrofě.

K incidentu došlo v roce 1957. První poplachový signál byl dán zvýšením radiace v chladícím vzduchu na výstupu z reaktoru a poté byla v plnicích otvorech vidět červená záře. Požár pak náhle narostl a šířil se stále rychleji. Začala se odkrývat možnost možné masivní jaderné katastrofy.

Naštěstí pro inženýry se jim podařilo požár uhasit jemným vpuštěním vody dovnitř, ale s odpadním vzduchem se do otevřeného prostoru uvolnilo celkem 700 TBq (terabecquerelů).

Vzhledem k příznivým povětrnostním podmínkám nemuselo být obyvatelstvo evakuováno, mnozí se však domnívají, že škodlivá radiace tam žijící lidi přesto zasáhla, jen je na to vláda záměrně neupozornila.

A co víc, snažili se to popřít, zlehčit. Nenápadně, tajně tam byly od krav odebírány vzorky mléka, aby se změřilo množství radiace.

Později byla na doporučení úřadů konzumace kravského mléka v dotčené oblasti o rozloze 500 kilometrů čtverečních téměř na měsíc zakázána. Mnozí věří, že se vláda snažila případ pošpinit, protože veřejné mínění by bylo proti programu bomb, kdyby byly odhaleny skutečné příčiny.

Katastrofa v laboratoři Santa Susana

V roce 1959 došlo v laboratoři Santa Susana v Kalifornii k smrtelnému incidentu. Když se reaktor během experimentu se sodíkovým reaktorem roztavil, všichni inženýři měli plné kalhoty, protože se hrozila obrovská jaderná katastrofa.

Trvalo téměř 5 týdnů, než Komise pro atomovou energii zaujala k věci stanovisko – nebo spíše chtěla –.

Abyste se vyhnuli konečné katastrofě, můžete ze systému uvolnit nějaký radioaktivní plyn, ale pouze v míře, která byla stále pod zdravotním limitem.

Je zajímavé mluvit o zdravotním limitu pro radioaktivní plyny. Hodnota prý byla téměř 260krát vyšší, než měla být…

Zařízení se nacházelo velmi blízko města Los Angeles a mnozí tvrdili, že účinky radioaktivní kontaminace jednoznačně ovlivnily město a jeho bezprostřední okolí, což Komise pro atomovou energii dodnes neuznala.

Kosmická loď Ariel-1

V roce 1962 Británie vypálila sondu nazvanou Ariel-1, se kterou byl krátce po odpálení přerušen rádiový kontakt.

Britští inženýři si dlouho neuvědomovali, co bylo důvodem této záhadné ztráty kontaktu, dokud se od Američanů nedozvěděli děsivé podrobnosti.

Ukázalo se, že Američané v rámci projektu zvaného Starfish Prime tajně odpálili v atmosféře ve výšce asi 400 kilometrů termonukleární bombu o síle 1,4 megatuny.

Exploze vytvořila elektromagnetický impuls (EMP), který zničil nejen sondu Ariel-1, ale také třetinu satelitů, které byly na nízké oběžné dráze kolem Země.

Britská vláda, ať už na základě vzájemné dohody s Američany, nebo ne, šifruje soubory již 50 let a je tak příčinou nehody. Až o 50 let později se fakta dostala na veřejnost.

Zdroj:Facebook