Chlápek se vrací po půlnoci domů, táhne z něj, v břiše mu šplouchá. Překoná šťastně práh u vchodu a tam už na něj čeká žena a spustí, kde že to sakra byl místo večeře.
„V perfektním novém baru!“ říká manžel. „Zlatý bar se to jmenuje, a mají tam všechno zlaté!“
„Nesmysl, žádné takové místo není, ty ožralo!“
„Jasně, že je! Mají zlaté vchodové dveře, zlaté podlahy, dokonce i mušle na záchodě mají zlaté!“
Nato se chlap dovalí do ložnice a usne.
Ženě to nedá a druhý den hledá v telefonním seznamu, a opravdu, na druhém konci města je Zlatý bar. Tak tam zavolá: „To je Zlatý bar?“
„Ano, madam, přejete si?“
„Máte zlaté dveře?!“
„Ano, samozřejmě máme!“
„Máte zlaté podlahy?!“
„Jistě, madam!“
„A co zlaté mušle?!“
Chvíli je na druhém konci ticho, a pak žena slyší barmana, jak na kohosi volá: „Hej, Tome, mám pocit, že mám stopu na toho chlapa, co ti včera nachcal do saxofonu!“
Pokračování na další straně